Říkání o víle Amálce
| Říkání o víle Amálce | |
|---|---|
 Postavička víly Amálky vytvořená z ledu (2016) | |
| Základní informace | |
| Žánr | animovaná pohádka |
| Formát | seriál |
| Námět | Václav Čtvrtek |
| Dramaturgie | Irena Povejšilová |
| Režie | Václav Bedřich |
| Původní dabing | Jiří Hrzán |
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Počet řad | 1 |
| Počet dílů | 13 |
| Obvyklá délka | 8 minut |
| Produkce a štáb | |
| Vedoucí produkce | Alena Štantejská |
| Kamera | Eva Kargerová Jaroslava Zimová |
| Hudba | Jiří Kolafa |
| Střih | Zdenka Navrátilová Jiřina Pěčová |
| Zvuk | Benjamin Astrug |
| Premiérové vysílání | |
| Vysíláno | 6. ledna 1975 – 21. ledna 1975 |
| Říkání o víle Amálce na ČSFD, SZ Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Říkání o víle Amálce je československý animovaný televizní seriál z roku 1973 vysílaný v rámci večerníčku. Autorem předlohy byl spisovatel Václav Čtvrtek. Seriál nakreslil a režíroval Václav Bedřich. Pohádky namluvil Jiří Hrzán. Bylo natočeno celkem 13 dílů po 8 minutách. Pro tehdy Československou televizi Říkání o víle Amálce vyrobil Krátký film, Studio bratří v triku.
V roce 2013 zažilo Říkání o víle Amálce úspěch v Japonsku. Seriál je nadabovaný do japonštiny a hračky s motivem víly Amálky se prodávají v největším japonském hračkářském obchodě.[1]
„Na lesním paloučku se udělala mlha, zafoukal vítr a najednou se objevila panenka, která se rozhodla, že si bude říkat víla Amálka.“
Seznam dílů
[editovat | editovat zdroj]- Jak nechala stát myslivce Mušku v lese
- Jak potkala beránka Kudrnu
- Jak našla kámen mutáček
- Jak seděla v zelené kleci
- Jak se udělala ptáčkem
- Jak zatančila králi
- Jak obrátila potok
- Jak jí vodník Kebule málem řekl sedm
- Jak přetancovala obra Hrompáce
- Jak pomáhala ježkovi s horkou tlapkou
- Jak vyléčila ty dva, Hrompáce a Ohniváče
- Jak potkala oříškového panáčka
- Jak odešla spát až do jara
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČT24. Japonské děti milují vílu Amálku [online]. 6.5.2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné online.
